Beautiful target, part 1/2 [KyuMin]

18. march 2012 at 9:44 | Teuki |  SuJu slash
Takže, Kyu máš to tady a je to jen a jen pro tebe. Promiň, žes na to musela čekat tak dlouho, ale znáš mě :D doufám, že mě teda nezabiješ a budeš aspoň trošku spokojená :) Obrázek dodám později, jelikož jsem na mobilu...



Ten den jsem vstal o něco dřív, abych si mohl zajít do posilovny. Kvapně jsem si šel umýt zuby, převléct se a jako vždy učesat si své krásné blond vlasy. Stihl jsem ještě posnídat aspoň trochu rajčatového salátu, sbalil si věci a už jsem vyrazil.
Posilovna se nacházela asi jenom 10 minut od mého bytu, takže jsem nemusel zase tolik spěchat. Vešel jsem do šaten a navlékl si oblíbené černé kraťasy a tmavě modré tílko. Měl jsem za to, že takhle mi to sluší.
Mm Sungmine, vypadáš krásně.

×××

Vůbec jsem nechápal některé stroje, co tam byly. Některé byly na nohy, některé na břišní svaly nebo na ruky. Vybral jsem si bříško, v létě musím vypadat úžasně.
Hodil jsem si ručník kolem krku a posadil se na jeden už ze zmíněných strojů. Pořádně jsem se zapřel a začal posilovat. Stova jsem udělal pár pohybů, už jsem nemohl. Něco mi říkalo, že to asi dělám špatně...
,,Hej, ty tam, co to tady nacvičuješ?" Ozvalo se najednou z povzdálí a někdo ke mně pomalým krokem šel.
Vykulil jsem oči a snažil dělat, že to umím.
,,Coby, posiluju." Odvětil se a dál se věnoval mému cvičení.
,,Děláš to úplně špatně!" Chytl se za hlavu ten kluk a pokýval nesouhlasně hlavou.
,,Já jsem Kyuhyun... Jsem tady něco jako trenér, ale občas pracuju i za pultem. Moc rád ti s tím pomůžu." Vyvalil na mě najednou tolik informací, že jsem se nestihl ani divit.
,,D-dobře. Jsem Sungmin." Mrkl jsem na něj a čekal, co se bude dít.
Stoupl si za mě a chytl mě za ruce. Bylo mi trapně, ale dělal jsem, co jsem mohl.
,,A teď se zapři a trošku přitlač." Při téhle větě jsem chtě nechtě vyprskl smíchy. Zrudl jsem a on se na mě překvapeně podíval.
,,Co je?" Vypadlo z něj nakonec a na jeho rtech se rozzářil krásný úsměv.
,,Nic jen... Vyznělo to divně." Mávl jsem nad tím rukou a snažil jsem se, aby na to co nejdřív zapomněl. Jak jsem si přál, tak se i stalo a o tomhle už nepadlo ani slovo.
Asi po hodině trénování jsme přešli k činkám.
,,Kolik si myslíš, že uzvedneš?" Podíval se na mě tázavě a podal mi jednu z činek, která ale asi vážila víc, než jsem odhadoval.
Vyklouzla mi z ruky a spadla mi těsně vedle nohy. Otřepal jsem se abych se z toho dostal.
,,Jé, ty jsi ale nešika, ukaž, pomůžu ti." Nabídl se, zvednul ji ze země a posadili jsme se. Vzal mě za dlaň a opatrně mi ji přiložil k těle činky. Pak ji pevně stiskl, pustil ji a začal mou rukou pohybovat nahoru a dolů. Proč to zní pořád tak úchylně?
,,No vidíš že to jde." Usmál se a poplácal mě po zádech.
,,A kolik ti vůbce je?" Řekl najednou.
,,19." Odpověděl jsem a mrkl na něj.
,,Páni, nevypadáš, že jsi starší než já. Mně je 17."
Zaskočeně jsem mu pohlédl do očí. No cože, on je vážně mladší?
,,Heh a já bych zase řekl, že jsi starší ty." Společně jsme se zasmáli.
,,Od kdy tady chodíš?" Pokračoval ve ptaní.
,,Dneska jsem tu podruhé, což ti musí být jasné, když..." Chtěl jsem něco říct, ale Kyuhyun mě přerušil.
,,Když jsi takové trdlo?" Opět ten jeho sladký úsměv.
Nevím co to bylo, ale něco ve mě vzbuzovalo pocit štěstí a radosti. Myslíte si, že je možný někoho poznat a hned vám to příjde, jako byste ho znali celý život? Jako by byl on sám součástí vašeho života? Já takový pocit měl.
,,Docela fajn se s tebou povídá, nezajdeme někdy někam?" Navrhl mi a já nic neříkal, jen jsem mlčel, ale srdce mi bušilo jako o závod.
,,Jo, moc rád." Šeptl jsem, zvednul se a měl namířeno zpět do šatny. Styděl jsem se, už jsem nevěděl, o čem se s ním bavit a navíc mi bylo nějaké horko. To asi z té 'námahy'.
,,Kam to jdeš?" Uslyšel jsem kousek za sebou. Ten hlas už jsem znal.
,,Jdu se převléct a pak domů, proč?" Nechápal jsem, proč se mě ptá zrovna na tohle.
,,Můžu tě doprovodit? Mám teďka pauzu a budu rád, když budu vědět kde bydlíš..." Vycenil na mě zuby a prohrábl si vlasy.
Jak jako kde bydlím, co jsi zač? Chceš mě snad zabít?!
,,Jo tak dobře, proč ne." Kývl jsem mu na to. Sice je to takové divné, když se známe sotva dvě hodiny, ale tak co, je to jenom 'další známý'.
V šatně jsem na sebe hodil ještě své rifle a oblíbenou košili. Nemohl jsem si nevšimnout, jak se na mě Kyu díval. Jako by mě účelně pozoroval. Nechal jsem to tak, jsme přece kluci.
Hodil jsem si na rameno batoh a společně jsme se vydali směr můj byt. Cestou jsme se ještě stavili v asijském bistru a Hyunnie mi koupil kimchi.
,,Musím tě někdy taky pozvat, to si snad ani nezasloužím." Mumlal jsem s plnou pusou.
,,Ale zasloužíš, odvedl si dneska dobrou práci." Opáčil a dál se věnoval papání nudlí. Počkat, řekl jsem papání? Ale když on to jí tak roztomile!

×××

,,Tak tady bydlím." Prohlásil jsem když jsem odemkl hlavní dveře. Můj byt nebyl nic moc, ale byl dost prostorný a bylo tam všechno, co jsem potřeboval. I vzhledově nebyl nejhorší, prostě se mi v něm líbí.
,,Ty tady bydlíš sám?" Podíval se na mě a v ruce držel fotku, na které jsem já s rodinou.
,,Odstěhoval jsem se od rodičů teprve před rokem, takhle mi to vyhovuje víc. Navíc, občas u mě přespává můj nejlepší kamarád Shiwon."
,,Aha, tak proto ty dvě postele." Uchechtl se a dál se rozhlížel po mém 'království'.
,,Máš to tady hezký." Dodal ještě.
,,Díky... Nedáš si čaj nebo kafé?" Nabídl jsem mu a stoupl si ke kuchyňské lince.
,,Dám si čaj, děkuju." Posadil se ke stolu a rozepnul si mikinu. Vypadal tak krásně... Nebyl jako mí ostatní kamarádi, měl něco, co oni ne. Něco mě na něm přitahovalo. Začínal jsem z toho mít celkem strach.
,,Tady to je." Položil jsem na stůl šálek čaje a posadil se naproti jemu. Zadíval jsem se mu do očí a čekal, jak bude reagovat. To jsem ale asi neměl dělat, protože zrovna, když se dotýkal rty hrnku, polil se.
,,Ah bože, si v pořádku?!" Vykřikl jsem a přeběhl k němu. Všimnul jsem si, že mu čaj natekl do rozkroku a taky na břicho.
,,Vydrž, donesu nějaký ručník." Rozběhl jsem se do koupelny a hledal nějaký menší hadřík.
,,Snad to brzo uschne, musím se za chvíli vrátit do posilovny." Zakroutil nad tím hlavou a já mu položil ručník na kalhoty.
,,Jestli chceš, půjčím ti nějaké rifle a tyhle ti vyperu." Nabídl jsem mu, ale on se tomu jenom zasmál.
,,Čemu se směješ?" Nechápal jsem ho.
,,Myslím, že by mi byly malé, Minnie." Dál se chechtal, ale mně to nevadilo, přišlo mi to roztomilé.
,,Jak jsi mi to řekl?" Zarazil jsem se po čase.
,,No, Minnie. Proč, nelíbí se ti to?" Podíval se na mě smutně a zklamaně.
,,Ale ne, právěže líbí a je zajímavý, že mi tak říkají i mi nejblizší kámoši." Sklopil jsem zrak.
,,Ah tak, no, to je fajn. Měl bych jít, zdržel jsem se tu dýl než jsem si myslel." Odložil ručník na stůl a vstal. Můj pohled spočinul na jeho mokrém rozkroku. Musel jsem se usmát.
,,Vážně chceš takhle někam jít? Nechceš počkat, až to trošku proschne?" Kyuhyun-ah, přece tě takhle nemůžu nikam pustit. Nebo spíš nechci?
,,Vlastně... Vlastně bych mohl zavolat Teukiemu, aby to tam vzal dneska za mě..." Navrhl.
To se mi líbilo. Nevím proč, ale chtěl jsem s ním trávit veškerý čas.
,,To by bylo super." Řekl jsem rychle a doufal, že ten mně neznámý 'Teukie' to za něj vezme.
Chvíli jsem čekal v kuchyni sám, když Kyu telefonoval v koupelně. Po chvilce se vrátil jak jinak než s úsměvem na rtech.
,,Tak já tu tedy zůstanu, pokud ti to nebude vadit." Prohodil a opět si ke mně přisedl.
,,Blázníš, jak by mohlo, jsem rád že zůstaneš." Odpověděl jsem mu a už jsem sklízel stůl.
,,Můžeš tu i přespat, kdyby se ti nechtělo jet domů." Sakra Sungmine, cos to řekl? Co si teď o tobě bude myslet? Sakra.
Kyu se na mě vyjeveně podíval.
,,Přespat?" Zeptal se, aby se ujistil, že jsem to myslel vážně nebo že jsem se nepřeřekl.
,,A-ano... Protože už je dost hodin a venku je docela tma..." Snažil jsem se aspoň trochu zachránit situaci.
Vůbec jsem nevěděl, jak na tohle bude Kyuhyun reagovat, prostě jsem jen tiše doufal, že bude souhlasit a že si o mě nebude myslet, že jsem nějaký... Nevím, nemůžu pro to najít to správné slovo.
,,Tak jo dobře, ale já s sebou nemám žádné věci..." Šeptl a podíval se zklamaně do země.
 

2 people judged this article.

Comments

1 Kyu Kyu | Email | Web | 18. march 2012 at 10:12 | React

OMONO!! Honey to bylo úplně krásné! Konečně si to sem dala. Vím, že jsem otravovala dlouho, ale prostě jsem se nemohla dočkat. Juj já chci takýýý. Kyua doma :D Nu souhlasil, což je pozitivní. Háá Minnie se zamiloval :D HIHI :D ani se mu nedivím ;) No prostě těším se na další díl!! Tak šupej, jdi psat :*

2 Hatachi Hatachi | Email | 18. march 2012 at 12:31 | React

To bylo krásné.Kyu a Minnie se asi do sebe zakoukali...to je tak roztomilé... Těšim se pokráčko... PS: Máš pěkný blog. Moc se mi líbí tvé povídky.

3 Kaoru (Yumi) Kaoru (Yumi) | 18. march 2012 at 20:17 | React

To bylo krásné!! Jako originální nápad! těším se na další dílek!!;) BUDE URČITĚ TAK HEZKÝ JAKO TENHLE!:))ÚŽASNÉ!! A ještě něco je to tak krásné jak si jsou oba takový lhostejní?:D no prostě jsou jako dobří přátelé!:D A něco víc!!:)

4 angel-teuki angel-teuki | Web | 18. march 2012 at 22:30 | React

Díky :) další díl bude co nejdřív, protože mám nutkání to prostě dopsat :D no, bude to ještě napínavé :) jsem ráda, že se líbí :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama