Murder in Seoul III. [KyuMin]

28. march 2012 at 15:29 | Teuki |  SuJu slash
Jen na úvod chci říct, že poslední část je tak trošku komická :D enjoy.

,,Jak jako ne tak docela?!" Vytřeštil Teukie oči. Mám mu to říct, nebo ne? Když mu to neřeknu, budu mít špatné svědomí, ale když ano, tak se bude až moc strachovat... Nakonec jsem se i přesto rozhodl, že mu to povím.
,,Někdo ho neskutečně moc zbil, všude má modřiny..." Špitl jsem a podíval se na něj. Teukiemu začaly slzet oči.
,,Kterej kretén?!" Bouchl zuřivě do stolu a naštvaně vstal.
,,Sungmin mi nechce nic říct a já nevím proč... A jak vidím, Heechul s Kanginem zatím nic nemají... Já se snad na to vrhnu sám." Dokončil jsem svůj proslov a zamyslel se.
,,Možná by to tak bylo nejlepší." Dodal ještě Leeteuk a beze slova odešel domů.

×××
1 day later.

,,Hyunnie, máme skvělé zprávy!" Prohlásil Chullie, když jsem se po domluvě i s Kanginem dostavil k němu domů.
,,Jaké, už něco máte?" Netrpělivě jsem přešlapoval a doufal, že ano.
,,Už víme, jak se ten chlap jmenuje a taky máme na něj adresu." Rozzářily se mi oči. Konečně!
,,A jak se tedy jmenuje?"
,,Minzu... Je mu 22 a bydlí jen kousek odtud." Řekl Kangin s úsměvem na rtech.
,,A co bude dál? Co budete dělat? Okamžitě ho běžte zatknout a zachraňte Minnieho!" Vykřiknul jsem a srdce se mi rozbušilo.
,,Kyuhyune, uklidni se... Není to tak snadné, jak to vypadá. Musíme ještě naplánovat, kdy bude nejlepší pro něj jít." Utěšoval mě Kangin-shi, ale já byl i přesto neklidný a naštvaný.
,,Jo jasně, aby do té doby Sungmin ještě žil." Hodil jsem papír s popisem toho hajzla na zem a prásknul dveřemi.

Je to vůbec normální? Kdyby bylo na mě, na nic nečekám, rozjedu se směr jeho dům, pořádně ho nakopu a zavřu. Ale k čemu mi to je, když nemůžu dělat vůbec nic?! I když možná...

×××

,,Ty ses zbláznil Kyuhyune! Tak do toho s tebou nejdu, vůbec netušíš, jak to může být nebezpečné!" Strčil do mě Eeteuk a vražedně se na mě podíval, když jsem mu nadšeně sdělil svůj plán.
,,Ať je to nebezpečné jak chce, já si jedu pro Sungmina. S tebou, nebo bez, ale ujišťuju tě, že to takhle nenechám, už se na to nemůžu dál dívat a nic nedělat." Odsekl jsem mu a čekal, jaká bude jeho reakce.
,,No fajn, dělej jak myslíš Kyu, ale riskuješ tím hodně... Navíc ani neumíš se zbraní zacházet, nemůžeš jen tak vtrhnout k němu do bytu a zastřelit ho, vždyť to zní jako z nějakého filmu." Ironicky se na mě pousmál, při čemž mávnul rukou a nesouhlasně zavrtěl hlavou.
,,Jak chceš." Dodal jsem ještě a rozhodl se, že to vážně udělám.

Domluvil jsem se s Heenimem na další schůzce.

×××

,,Zdravím." Vešel jsem do jeho domu a posadil se do obýváku na pohovku.
Chullie se na mě jen usmál a zmizel v kuchyni. Po chvilce už se vrátil a v rukou nesl kávu.
Položil ji na stůl a já se bez váhání napil.
,,Takže?" Prohodil jsem a tázavě na něj pohlédl.
,,Takže jsme se rozhodli, že to uděláme asi ve čtvrtek. Podle všeho by měl jet Minzu do práce o něco dřív než obvykle, což znamená, že bychom ho mohli dostat po cestě."
Nechtěl jsem, ale i přesto jsem vyprsknul smíchy.
,,Ty si děláš srandu, že jo? Víš, jak to vypadá? Bože Chullie, vždyť to je až za tři dny!" Nechápal jsem, co na tom tolik řeší, ale co naplat, měl jsem svůj skvělý plán, kterého jsem se držel.
,,No... Nemáš hlad?" Změnil téma a tvář mu ozdobil krásný úsměv. Přikývnul jsem, i když jsem hlad neměl. Teď byl můj čas. Využil jsem chvíle, kdy byl Heechul v kuchyni a v rychlosti přeběhl k jednomu ze šuplíků. Vím, že si schovává zbraň právě tam. Na nic jsem nečekal a rychle si ji schoval pod mikinu. Vím, že to ode mě není zrovna hezké, ale jak už jsem řekl Teukiemu, já to takhle prostě nenechám.
Po pár minutách se Heenim objevil ve dveřích s talířkem v ruce.
,,Doufám, že ti bude chutnat, sám jsem je dělal." Posadil se naproti mně a dal si nohu přes nohu - jeho oblíbená poloha.
Podíval jsem se na čínské nudle, které vypadaly moc dobře. Olíznul jsem si rty a pustil se do toho.
,,Je to vynikající." Pochválil jsem ho s plnou pusou a nahodil nevinný úsměv.

,,Už budu muset jít, ještě si dáme vědět." Dodal jsem ještě při odchodu mávajíc na mého kamaráda.

Rychlostí blesku jsem běžel domů, kde "překvapivě" pořád nikdo nebyl. A opět mi to vyhovovalo.
Vytáhl jsem si z pod mikiny pistoli a začal si ji prohlížet. Docela jsem se toho bál, nejsem typ člověka, co někomu úmyslně ubližuje, to já prostě neumím. Ale za záchranu Minnieho udělám všechno, prostě cokoliv.
Podíval jsem se do zásobníku, aby se mi náhodou nestalo, že se něco pokazí. Naštěstí byl plný a zbraň byla odjištěná. Chullie je připravený za každé situace.

Pousmál jsem se nad tím a začal přemýšlet, kdy to udělám. Přece jenom, jak říkal leader, žádná hračka to nebude, musím to pořádně promyslet. Proč se cítím jako tajný agent? :D
Nakonec jsem se rozhodl, že to udělám ještě dneska. Adresu jsem si přepsal na papírek, který jsem doufám neztratil. Prostě to udělám.
×××
4 hours later.

,,Teď nebo nikdy, Kyuhyun-ah." Řekl jsem si sám pro sebe a bez dalšího váháni se rozešel směrem k jeho domu. Podle toho papírku by měl bydlet ve druhém patře.
Dveře od vchodu byly naštěstí otevřené, takže jsem měl volnou cestu. Byl jsem rád, že na chodbě jsem nikoho nepotkal, jen by mě to ještě víc znervóznilo.

Došel jsem až k jeho dveřím. Už jen ta jmenovka mě odradila. Všimnul jsem si, že dveře mají kliku, takže by mohly být odemčené.
Pořádně jsem se nadechl a mírně dveřmi nakoukl.
V odrazu zrcadla, které viselo přímo naproti obýváku jsem spatřil plakajícího Minnieho. Tak dost ty hajzle, už se ho ani nedotkneš !

V rychlosti jsem vtrhl do bytu s pistolí v ruce. Vběhl jsem do obýváku a namířil pistoli na Minzua, který si tam pokojně do Sungmina kopal a vůbec ho nezajímalo, jak ho to musí bolet.
,,Kdo jsi a co po mně chceš?!" Vykřikl, když zjistil, že má odjištěnou zbraň kousek od hlavy.
,,Nech ho být!"
,,Ah tak to budeš určitě ty ten kluk, o kterém Sungmin pořád mluví, že? Minnie? Je to ten tvůj úžasný a obětavý Kyuhyun?" Ironicky se smál a já si všimnul, že má v ruce taky zbraň.
Sakra Kyu, co teď...

Popadl Minnieho za kapuci a namířil mu zbraň k břichu.
,,Tak si pro něj pojď ty hajzle, na co čekáš?" Začal znovu zvyšovat hlas a mě se šíleně roztřepaly ruce.
Nevěděl jsem, co dělat, takže jsem prostě k němu přešel blíž, což jsem ale vzhledem k následující situaci asi neměl dělat.

Prudce Sungmina shodil na zem a při pohledu na to, jak tam bezvládně leží se mi zastavilo srdce. Jako bych přestal vnímat.
,,Kvůli němu si to odskáčeš ty!" Křiknul ještě a vystřelil.
Ucítil jsem šílenou bolest v koleni a hlasitě jsem vykřikl. Když už jsem si myslel, že je všemu konec, do dveří vtrhl Heechul s Kanginem.
Jelikož byl Minzu otřesený z toho, že mě postřelil, rychle ho spacifikovali.

,,Kyuhyune, jsi normální?!" Zvedl mě ze země Kangin a nevěřícně se na mě díval. Heechul mezitím volal záchranku a další lidi od policie.
,,Vždyť tě mohl zabít!" Starostlivě mě obejmul, ale rychle mě zase pustil, abych si mohl sednout. Ta noha neskutečně pálila a bolela.
,,Ale nezabil... Omlouvám se, ale nemohl jsem dýl čekat, strašně jsem se o Minnieho bál..." Řekl jsem a ustaraně se podíval na jeho bezvládné tělo.
,,To je dobrý Kyu, jsi hrdina." Poplácal mě ještě po rameni a po chvilce už jsme společně nastoupili do záchranky.

×××

,,Minnie, notak... Prober se." Šeptal jsem, při čemž jsem ho pevně držel za ruku.
Pomalu a unaveně otevřel oči. Rozhlídl se po místnosti a šlo na něm poznat, že je pořád ještě v šoku.
,,To je dobrý, jsem tady s tebou..." Dodal jsem ještě a stisknul ho ještě víc.
,,Zachránil si mi život, Kyu..." Zachraptěl a i přes veškerou bolest se dokázal usmát.
,,Pro tebe bych udělal všechno, to přísahám." Opětoval jsem mu úsměv a maličko ho políbil na čelo.
,,Ale proč? Proč ti na mně tolik záleží?" Při téhle otázce mi doslova poskočilo srdce.
,,Proč? Sungmine, co je to za otázku? Jsi můj nejlepší kamarád, nedal bych na tebe dopustit, jak se na to můžeš vůbec ptát." Zavrtěl jsem hlavou, ale usmíval jsem se. I přesto, jak zuboženě vypadal dokázal být roztomilý.
,,Jen... Řekni mi jednu věc." Šeptl jsem ještě a on se na mě napjatě podíval.
,,Proč si mi nechtěl nic říct? Proč si dělal, že se nic neděje?" Tahle otázka se mi honila hlavou už nějakou dobu.
,,Protože jsem nechtěl, aby ublížil i tobě..." Tiše mi odpověděl a já ucítil, jak se mu klepou ruce.
Nevěděl jsem, co na tohle odpovědět. Tohle bych vůbec nečekal.

Nevím, kde se to ve mně vzalo, ale prostě jsem to udělal. Naklonil jsem se k němu a něžně ho políbil. Minnie své rty okamžitě zapojil a já konečně zjistil, co nás celou tu dobu tolik spojovalo. Přece láska...




 

2 people judged this article.

Comments

1 Kyu Kyu | Email | Web | 28. march 2012 at 19:27 | React

Jupíí jupííí jsem tak šťastná!!! :D já věděla, že budou spolu (jsem věštkyně) :D Nu prostě dokonalá povídka!!!!! Já tě sežeru zlato :* To bylo tak...áá Kyu je tak odvážný (miluju hooo) :D chudáček Minnie,ale už je mu dobře :) Nu prostě dokonaléé!!! :)

2 Hatachi Hatachi | 28. march 2012 at 20:55 | React

Jsem tak ráda že to dopadlo dobře,že se Minniemu nic nestalo. Kyu je tak statečný a pro Minnieho by udělal vše. Jsem moc štastná že jsou spolu... Těšim se na další díl...

3 Kaoru (Yumi) Kaoru (Yumi) | 28. march 2012 at 20:57 | React

JÉÉÉ!!JÉÉÉ!!JÉÉ!! Tak to bylo umělecké dílo!!:) Jako jsem ráda že jsou spolu a že to dopadlo šťastně:) Ikdyž se zraneními:) Ale dobře!!:) užasnéé!! Ten Kyu super man!:) je to  taklový nebojsa že?;) Milášek!!:) Minnie chudinka a Minzu nebio jak se jmenuješ!! ruce pryč kreténe!:) UŽASNÉ!! :*

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama