Kyuhyun's secret 2/?

10. may 2012 at 11:54 | Teuki |  SuJu slash

,,Tady je kuchyň a tam trošku dál obývák... Vážně nechceš něco zakousnout?" Sladce jsem se na něj pousmál a nadějně se mi rozzářily oči.
,,Zakousnout?" Podrbal se za uchem. Zdál se mi nějaký rozptýlený.
,,No... Co se děje?" Prohlédl jsem si ho.
,,Ale nic, to nic. Ne, fakt nemám hlad." Zakroutil hlavou a dál se rozhlížel po domě.
,,Kde je tvůj pokoj, Lee Sungmin?" Otázal se mě vážně.
,,Nahoře, pojď, ukážu ti ho." Chytl jsem ho za jeho bledou ruku a vedl ho směrem do mého 'doupátka'.
,,Hele, není ti zima?" Otřásl jsem se, když jsem pocítil jeho ledovou dlaň na té mojí.
,,Ani ne, tobě snad jo?" Nevěřícně se na mě podíval a pousmál se.
,,Ne já jen že jsi takový studený... To bude z toho deště, vydrž, přinesu ti nějakou deku." Prohlásil jsem a to už jsem se hrabal ve skříni.
,,Ale já žádnou..."
,,Nějaký problém?" Hodil jsem mu deku přes hlavu, aniž by to stihl doříct. Vypadal jako nějaký bubák. Awww Kyuhyuniiiiie you're sooo cuuuute! ♥♥ ~~

,,Haha, moc vtipné." Naštvaně deku ze sebe shodil a začal mě probodávat pohledem.
,,Tak promiň no... Ahjo, s tebou není žádná zábava. Pořád jen sedíš, čumíš a mlčíš, tse." Odvrátil jsem od něj pohled a dělal naštvaného.
,,To ti nezbaštím, vím, že to jenom hraješ." Stoupl si a přešel ke mně.
,,Ne to tedy nehraju, Cho Kyuhyun! Co si o sobě vůbec myslíš?! Napochoduješ si tady ke mně domů jako by se nechumelilo a vůbec se mi nevěnuješ!" Začal jsem křičet a dál si ho nepříčetně prohlížel.
,,Minnie?" Usmál se.
,,Co!" Křiknul jsem a rychle a uraženě zase otočil hlavu na druhou stranu.
,,To tys mě k tobě pozval." Zašeptal a mé tváře se zabarvily do ruda.
,,Vážně?" Zasekl jsem se a začal přemýšlet, jestli jsem to vážně udělal. Plácl jsem se do čela.
,,Jo vlastně! Aaah, tak to se moc omlouvám, Hyunnie!" Padl jsem mu kolem krku a šťastně ho začal mačkat.
,,Co to děláš, slez!" Prudce mě odhodil a já se bouchl hlavou o roh mého nočního stolku.
Do očí se mi nahrnuly slzy a já se neúprosně rozplakal.
Kyuhyun pootevřel rty, jako by chtěl něco říct, ale nakonec si jen povzdechl, přešel ke mně a dřepl si.
,,Omlouvám se, Sungmine. Jsem vznětlivý a nemám rád, když na mě někdo sahá." Pronesl roztřepaným hlasem a pokusil se mě pohladit po vlasech, ale to jsem mu nedovolil.
Chytl jsem ho za zápěstí a ruku mu dal pryč.
,,Už na mě... Nikdy nesahej." Celý rudý jsem vstal a rukou ukázal směrem ke dveřím.
,,Bež pryč." Šeptl jsem a natáhl se pro papírové kapesníčky.
,,Ale já..."
,,Prostě vypadni!" Zařval jsem a čekal, až konečně odejde. Naštval mě jak nejvíc mohl, jak mi mohl takhle ublížit?

×××
O týden později.

S Kyuhyunem jsem se nebavil.
Seděl sice vedle mě a pořád mě pozoroval, ale já mu nevěnoval jediný pohled ani úsměv. Neměl jsem zájem s ním mluvit po tom, co se stalo.
Ale on si nechtěl dát pokoj a stále mě uháněl.
Jako třeba právě teď, po škole.

,,Minnie, zastav!" Uslyšel jsem JEHO hlas a prudce jsem se otočil.
,,Co ještě chceš? Dej mi pokoj." Trhl jsem sebou a pokračoval dál v cestě domů - dneska jsem šel pěšky.
,,Dej mi ještě šanci, prosím." Zastavil jsem.
Pomalu jsem se na něj znovu podíval a složil ruce.
,,Tak si ji nějakým způsobem získej ty jedno pako." Zasmál jsem se a rozešel se k němu. Nevím proč, ale najednou mě k sobě jakoby 'přitahoval'.
Opět jsem měl potřebu se s ním bavit.
,,Takže?" Hluboce se mi zadíval do očí.
,,No takže... Se spolu budeme bavit dál pod podmínkou, že už mi neublížíš." Usmál jsem se od ucha k uchu a podal mu ruku.

,,Moc se omlouvám Sungmine, už se to nestane." Konečně jsme se zase udobřili.
,,Nechceš hodit domů? Jsem tady na motorce." Řekl a ukázal prstem na jednu z krásných nablýskaných motorek.
,,Páni, ta je tvoje?" Nemohl jsem uvěřit vlastním očím, byla překrásná, ostatně, aspoň se k němu hodila.
,,Jo, tak pojď, nasedni." Mávl rukou a pokynul mi, abych se posadil.
,,Mám navigovat nebo trefíš?" Prohlásil jsem ještě při nasazování přilby.
,,Neboj se, trefím." Mrkl na mě a motorka se rozjela.
Zezačátku jsem byl docela v šoku, na tohle jsem nebyl zvyklý a občas jsem měl pocit, že jede zbytečně až moc rychle, ale něco mi říkalo, že mu můžu věřit.

Za nedlouho jsme dorazili k mému domu. Sesedl jsem ze stroje a sundal si helmu.
,,Díky za svezení." Zakřenil jsem se na něj a poplácal ho po rameni.
,,Není zač." Řekl prostě a už se chystal, že odjede, ale já mu to nedovolil.
,,Ty Kyuhyune... Umm... Nezašel bys někdy někam? Třeba se jen projít, nebo tak... Moc kamarádů tu zatím asi nemáš, tak mě napadlo že bychom... Já nevím prostě..." Nemohl jsem to ze sebe dostat a naprosto trapně jsem tam před ním koktal.
,,To by bylo super Minnie, moc rád. Domluvíme se zítra, ráno se stavím." Na tváři se mu objevil 'poloúsměv' a odjel.
Zkousnul jsem si ret a přesunul se domů, kde se konečně dobře najím a odpočinu si.

×××

Uslyšel jsem zvonění mého mobilu. Vytřeštil jsem oči, vykopal se z postele a rychle k němu běžel. Ale, sakra, nemohl jsem ho najít!
Pobíhal jsem po pokoji tam a zpátky jen v boxerkách a hledal tu zatracenou věc.
Vtom jsem zpozoroval, jak leží na zemi.
,,Jak ses sem dostal?" Zavrtěl jsem hlavou a bleskurychle ten hovor zvedl.
,,Ahoj, Minnie!" Poznal jsem Yesungův uklidňující a milý hlas.
,,Jů, čau Sungie, tak jak se máš?" Sedl jsem si na postel a byl rád, že se mi ozval. Nevím proč, ale zdálo se mi, že jsme se nějak dlouho neviděli, a to byl můj nejlepší kámoš.
,,Nepodnikneme něco?" Optal se mě, ale já ho bohužel musel zklamat.
,,No víš, dneska to asi nepůjde, už něco mám... Ale co třeba příští víkend?" Navrhl jsem mu a on naštěstí souhlasil a ani mi nepřišlo, že by byl nějak zklamaný.
Přece jen, doslechlo se ke mně že si někoho našel, tak určitě teď tráví více času s ním.

Položil jsem telefon na stůl a podíval se do zrcadla.
,,Lol, vypadám hrozně." Zasmál jsem se sám sobě a rychle vzal do ruky hřebínek.
Vtom jsem zaslechl zvonek.
,,Bože, to bude Kyuhyun!" Vyjekl jsem a začal se kvapně oblkat, přece nemůžu takhle někam jít!
,,Haló, jsi doma?" Hyunnie byl neodbytný.
,,Už jdu, moment!" Snažil jsem se co nejrychleji na sebe natáhnout kalhoty a nějaké pěkné tričko, ale v tom zmatku jsem nedokázal nic najít.
,,Minnie?" Někdo zaklepal na dveře.
Jak se dostal dovnitř? Jsem si jistý, že jsem zamykal!
,,Minutku jen se musím obléct!" Křikl jsem a pořád se snažil z toho proklatého pokoje vymotat.
,,Hezké spoďáry." Uchechtl se někdo, já se otočil a myslel jsem, že padnu.
,,Jak ses sem sakra dostal?!" Bylo mi čím dál větší horko.
,,Bylo otevřeno." Odsekl mi a dělal jako by nic.
,,Ne, zamykal jsem..."
,,Ne nezamykal." Opět to jeho odseknutí a ironický pohled.
,,Jo, zamkl jsem!" Přehadoval jsem se s ním.
,,Ne, nezamkl." Byl stále klidný, až mě to začalo rozčilovat.
,,No fajn dobře super, necháš mě aspoň obléct? A ocením, když se otočíš nebo odejdeš aspoň dolů." Hodil jsem na něj 'umělý' úsměv a povzdechl si.
On se jen připitoměle uculil a zmizel někde v domě.
Konečně se mi podařilo na sebe něco natáhnout.

,,Hyunnie? Kde jsi?" Rozléhalo se po našem velkém domě, když jsem ho nemohl najít.
,,Jsem přímo tady!" Ozvalo se z druhé strany.
,,Kde tady?"
,,Za tebou." Ucítil jsem dotek jeho chladné ruky na svém rameni.
,,Aah, vyděsil si mě, kde se pořád touláš?" Zachechtal jsem se a zakoukal se mu do jeho nádherných lesklých očí.
,,Jen jsem se... Tak procházel, můžeme jít?" Nabídl mi své rámě a my společně vyšli.
Kam? To jsem netušil, prostě se jen tak projít.
 

2 people judged this article.

Comments

1 Kyu Kyu | Email | Web | 10. may 2012 at 13:25 | React

Tak jo tlamíku :D Víš, že jsem to četla už ve škole, ale jaksi díky tomu debilnímu zvonění jsem to nestihla :(:D Takže to napravuju a píšu to teď :D Tenhle díl byl naprosto ňufácký! Prostě úplně rozkošnej, sladkej, dokonalej! Jak jinak že?! :D Nu a  ty se teď zvedneš a půjdeš psát další ju? :D Jinak si mě nepřej! :P:* No a co dodat? Je to nádherná povídka, od ještě nádhernějšího autora, což jasně vypovídá o tom, že je to dokonalé! :D Jo a ...BUBÁK! :D Aish! Sežeru je! OBA DVA! ♥ No tak nebudu zdržovat :D Jdu písat! :* ♥

2 Hatachi Hatachi | 10. may 2012 at 19:30 | React

Pěkný díl. Jsem ráda že se klucí usmířili. A kampak asi šli na procházku... Moc se těšim na další díl...

3 Kaoru (Yumi) Kaoru (Yumi) | 10. may 2012 at 22:15 | React

No sláva!:) Jako jsem Werů říkala aby ti už řekla aby jsi to dopsala:) No a hurá je to tady!!:) Jako to je ták úžasná povídka a úplně skvělí děj!:) Miluju Upíry!:) Zvášť když jsem byla před 30 minutama v kině na Temných stínech!:) Musíš se na to kouknout!!!:) No jako kdy bude další dílek??...;) Brzo?:) Prosíím!!:)

4 Kaoru (Yumi) Kaoru (Yumi) | 10. may 2012 at 22:42 | React

Jééj!!:) Promiň...s Werů jsem se spletla:) Ta je s Kyu:) ježiš!;) Mám to pomotané!:)

5 angel-teuki angel-teuki | Web | 10. may 2012 at 23:20 | React

V pohodě dobrý :) noo na Temné stíny se chystám :)

6 Kyu Kyu | Email | Web | 14. may 2012 at 19:14 | React

moment! :D jak jako se mnou? :D cože?! :D eh..uteklo mi něco? :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement